Když jsme před třemi lety zakládali ENERKOM Plzeňsko, naším cílem nebylo zůstat pouze u debat o komunitní energetice. Chtěli jsme si její fungování ověřit v praxi avytvořit model, který bude dávat ekologický, ekonomický i komunitní smysl.
V roce 2024 jsme proto začali připravovat projekt sdílení elektřiny ve Zbůchu. Postupně jsme propojovali místní výrobce, obec, firmy a další partnery a hledali způsob, jak co nejlépe využívat energii vyrobenou přímo v našem regionu.
Jedním z hlavních výstupů projektu bylo založení samostatného energetického společenství ENERKOM Zbůch. ENERKOM Plzeňsko je jedním z jeho pěti zakládajících členů. Dalšími zakladateli jsou místní aktéři – obec, firmy a subjekty spojené s územím.
Už samotné složení zakládajících členů vyjadřuje základní myšlenku celého projektu: energetické společenství má vyrůstat zdola, z potřeb konkrétního území, a nemá být anonymním obchodním projektem.
Sdílení elektřiny jsme ve Zbůchu zahájili 1. října 2025. Za necelý první rok provozu se mezi členy podařilo nasdílet více než 400 MWh elektřiny.
Základem společenství je kombinace několika druhů výroby. Významnou roli má bioplynová stanice ve Vejprnicích, která představuje stabilní a řiditelný zdroj obnovitelné elektřiny. Na rozdíl od fotovoltaických elektráren není její výroba závislá
pouze na slunečním svitu, a může proto dodávat elektřinu také v době, kdy fotovoltaika nevyrábí.
Do sdílení jsou dále zapojeny fotovoltaické elektrárny na objektech logistické společnosti ve Zbůchu a na střechách rodinných domů. Kombinace bioplynové stanice s většími i menšími fotovoltaickými zdroji nám umožňuje v reálném provozu sledovat, jak se jednotlivé druhy výroby doplňují a jak je lze co nejlépe sladit se spotřebou členů.
Naším cílem není pouze nasdílet co největší množství elektřiny. Hledáme především rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, aby nastavený systém dlouhodobě fungoval
pro výrobce, odběratele i celé společenství.
Sdílená elektřina směřuje k velmi různorodým odběratelům. Patří mezi ně domácnosti, obecní úřady, základní a mateřské školy, školní družiny, hasičské zbrojnice, domy seniorů nebo domy s pečovatelskou službou. Zapojeni jsou také místní podnikatelé, například řeznictví, pohostinství, prodejce automobilů a další provozovny.
Právě různorodost odběrných míst je pro fungování společenství důležitá. Domácnost, škola, obecní budova nebo firma spotřebovávají elektřinu v různých částech dne. Vhodným propojením jednotlivých typů odběru lze lépe využít energii, která je právě v daném okamžiku k dispozici.
Snažíme se přitom zachovat základní princip místní energetiky: elektřina by se měla přednostně sdílet co nejblíže místu, kde byla vyrobena. Současná pravidla sice umožňují sdílení napříč celou Českou republikou, pro nás však zůstává prioritou regionální spolupráce a využívání místních zdrojů místními odběrateli.
Od 1. října 2025 do 21. září 2026 vykázaly zapojené výrobny přetoky ve výši přibližně 3 332 MWh. Celková spotřeba zapojených odběrných míst dosáhla téměř 426 MWh a z toho více než 400 MWh pokryla sdílená elektřina.
Sdílení tak pokrylo přibližně 94 % sledované spotřeby zapojených odběrných míst. Současně se ale ke sdílení využilo pouze zhruba 12 % dostupných přetoků. Výsledky tedy ukazují nejen to, co se již podařilo, ale také prostor pro další vhodné propojení výroby a spotřeby.
Komunitní energetika je v České republice stále novou oblastí. Projekt ve Zbůchu proto od počátku vnímáme jako pilotní. Průběžně vyhodnocujeme výrobu, spotřebu, ekonomiku i dopady současných pravidel.
Jednou ze zásadních zkušeností je situace bioplynové stanice. Od ledna 2026 začal její smluvní obchodník při vyúčtování zohledňovat elektřinu zapojenou do sdílení a vyčíslil výrobci finanční náhradu za údajný ušlý zisk. Bioplynová stanice tak musí hradit částku související právě s tím, že svou elektřinu poskytuje místní komunitě.
Nejde tedy pouze o teoretické riziko. Tento finanční dopad v praxi skutečně nastal. Případ jsme proto s právní podporou Frank Bold předložili Energetickému regulačnímu úřadu k posouzení a nyní čekáme na jeho stanovisko. Podle očekávaného vývoje pravidel by od roku 2027 již k obdobným situacím docházet nemělo. Současná zkušenost ale dobře ukazuje, proč jsou pilotní projekty nezbytné. Teprve skutečný provoz odhaluje problémy, které při přípravě legislativy nebo obchodních podmínek nemusí být zřejmé.
Naše zkušenosti proto nechceme využívat pouze pro vlastní potřebu. Chceme je předávat dalším vznikajícím energetickým společenstvím jako příklady dobré i špatné praxe – včetně konkrétních překážek, slepých cest a řešení, která se v provozu osvědčila.
ENERKOM Zbůch nevznikl jako projekt zaměřený na maximalizaci zisku ani jako obchodní model, do něhož lze bez dalšího přijmout každého zájemce. Každé nové výrobní nebo odběrné místo posuzujeme podle jeho umístění, průběhu výroby či spotřeby a vlivu na ostatní členy.
V současné době hledáme především místní objekty s vlastní fotovoltaickou elektrárnou, které mohou do společenství dodat další elektřinu. Současně můžeme vhodně zapojovat odběrná místa, jejichž spotřeba doplní výrobu konkrétního zdroje.
Při rozšiřování ale postupujeme opatrně. Nechceme vytvořit další nerovnováhu ani zvyšovat ekonomické zatížení bioplynové stanice, která už dnes nese dopady nedořešených podmínek sdílení. Nové členy proto nepřijímáme automaticky, ale hledáme takové propojení, které bude přínosem pro celé společenství.
První rok ukázal, že komunitní energetika může fungovat i v reálném provozu. Zároveň potvrdil, že její úspěch nelze měřit pouze množstvím nasdílené elektřiny. Stejně důležité je, zda nastavený systém dlouhodobě dává smysl domácnostem, obcím, veřejným institucím, podnikatelům i výrobcům. Právě takový model chceme v ENERKOMu Plzeňsko dále rozvíjet – společně s lidmi, obcemi a firmami, které jsou skutečnou součástí našeho regionu.